Oslavy výročí sboru

Říjnové datum bylo zvoleno záměrně - v říjnu roku 1948 na nově ustanovený samostatný sbor nastoupil první farář. Máte-li zájem a chuť, můžete se o historii našeho sboru hodně dozvědět z článku našeho bývalého dlouholetého faráře Richarda Firbase, který poupravil jeho syn Petr Firbas, taktéž emeritní farář. Článek najdete Historie sboru.

Slavit jsme začali vlastně velmi brzy: již v půl sedmé ráno nastoupila naše báječná děvčata Helča s Danou a pilně chystala jídlo a pití. Od čtvrt na devět zkoušeli zpěváci, přesněji ekumenický soubor Jizeroš, tentokrát vedený Marcelem Foxem Štěpánkem, protože jeho dcera Bára nemohla přijet.

V obvyklý čas, tj. v půl desáté, začaly slavnostní bohoslužby. Jisté chvění, které v nás vyvolávala nejistota ohledně zájmu účastníků, nás rychle přešlo, když jsme viděli, kolik lidí přichází. Došlo k mnoha milým setkáním po dlouhé době. Modlitebnu jsme nakonec zaplnili do posledního místa a ještě trochu navíc: sešlo se nás 110. Bohoslužby vedl náš bratr farář Ondřej Titěra a zpěvem doprovázel již zmíněný ekumenický soubor Jizeroš. V průběhu bohoslužeb byly pokřtěny dvě děti z našeho sboru a to bývalým farářem našeho sboru, Tomášem Matějovským.
Zahájení a závěr bohoslužeb patřil našemu smíšenému pěveckému sboru. Došlo samozřejmě i na společný zpěv, bez něj by bohoslužby nebyly úplné. A abych nezapomněl: při ohláškách jsme si vyslechli milé přání od hostů z našeho dříve partnerského sboru v Gravenzande v Nizozemí, kteří nám předali i dar od svého sboru: nové hodiny nad varhany s biblickým heslem se symbolem ryb - starým křesťanským symbolem.

Při bohatém obědě došlo na mnoho rozhovorů, po celé faře to hučelo jako v úle. Odpolední blok začal ve 13 hodin a byl víceméně v režii našich hostů. Byli u nás zástupci Křesťanského sboru Dobrá zpráva, hosté z Církve bratrské (manželé Lachmanovi), bratr Mlýnek, farář Církve československé husitské a Tomáš Matějovský se svou milou paní a dokonce i s polovinou svých dospělých dětí. Vyslechli jsme si mnohé, především vzpomínky, ale i přání do budoucna a v neposlední řadě i pozdrav a vzpomínku od našeho bývalého kurátora Karla Nerada. A protože minulost je věc ne vždycky vážná, také jsme se mohli dostatečně nasmát. Velice milé bylo promítání fotografií, doprovázené slovem bratra van Dijka z Gravenzande a jeho milé paní.

Odpolední program doprovázel také zpěv našeho pěveckého sboru, tentokrát pod vedením bývalého dirigenta Tondy Fencky. Velice milé bylo i to, že se k nám při zpěvu 23. žalmu přidali také někteří bývalí zpěváci. Také byl představen model nového stolu Páně, který připravil Pavol Sajták od prvních návrhů až po tento definitivní, který bude v dohledné době vyroben a nahradí současný stůl Páně i kazatelnu. Rozcházeli jsme se až před šestou hodinou večerní, naplnění radostí ze setkání, rozhovorů a společného času vůbec.

_{DCh, HeFe}