V neděli 27. listopadu jsme zahájili nový církevní rok.
V neděli jsme slavili bohoslužby s Večeří Páně, kterými jsme zahájili nový církevní rok. Je to tradiční událost a protože je slavnostní, zpíval při bohoslužbách i náš malý pěvecký sbor. Zahájení církevního roku se začátkem Adventu je tradice, jejíž kořeny sahají někam do počátků církve. A je to sice poněkud komornější, než občanský Silvestr, ale přesto milá událost, předznamenávající blížící se Vánoce, svátky narození Ježíše Krista. Bůh přišel mezi své milované lidi jako bezbranné děťátko a přinesl radost. Nepřišel jako mocný vládce, kterého každý musí, chtě nechtě, poslechnout, ale nabídl svou blízkost těm, kteří ji potřebují, očekávají a nakonec se z ní i těší po celý svůj život. Bůh nevládne lidem silou zbraní a násilím, nevnucuje svou vládu válkou. Jaký kontrast proti lidskému způsobu, podívejme se třeba na jeho následky na Ukrajině, v Číně, severní Koreji nebo kdekoli jinde po světě dnes i v dějinách.
Milou událostí při bohoslužbách bylo blahopřání ke kulatinám naší milé sestře v Kristu Blance Pavelkové. Po bohoslužbách jsme kromě společného povídání s občerstvením uspořádali obchůdek Jednoho Světa. Při této příležitosti byla možnost nakoupit dárky nebo mlsání, kávy a čaje, pocházející s fairového obchodu s třetím světem. Náš farář také rozdával adventní sborový dopis. To je krátké psaní s přehledem chystaných akcí na celý prosinec a srozumitelnou úvahou na biblické téma. Ti členové sboru, kteří mají e-mail, jej dostali elektronickou poštou, ostatní vytištěný, který členům sboru, kteří již mezi nás nemohou přijít, přijde poštou.
Byl to zase takový malý záblesk radosti v životě, která je dnes tak vzácná.
DCh
P. S. Celá galerie se vám zobrazí po kliknutí na kterýkoli z obrázků, které vidíte zde: